DESKOVÉ HRY A NUMISMATIKA Dřevěné hrací kameny k deskovým hrám
Deskové hry jsou známé ze všech kultur.
V rámci jednotlivých her, při nichž bylo pohybováno zvláštními předměty resp. symboly (hracími kameny, figurami ap. – v tom převážná většina her spočívala), se musely obě strany hrající proti sobě jedna od druhé navzájem odlišit. Forma (tvar a vzhled) ostatně nehrála roli, primitivní kultury se spokojily s nalezenými předměty, jako byly kameny či mušle. Egypťané – znali také hry s rozličnými hracími figurami – měli již jakési kuželky podobné těm, používaným při dnešní halmě1 a všech podobných hrách, při nichž se s nimi pohybuje. Nejstarší známé hrací kameny v západoevropských zemích, pocházející z Francie z 11. století, byly kruhové ploché kotouče, více či méně vyzdobené. Vyrobené byly z kostí nebo dřeva, mrožích zubů nebo slonoviny. V pozdějších dobách přichází do úvahy všechny další myslitelné materiály, jantar, polodrahokamy a rozličné kovy.
Než se ale začneme plně zabývat v názvu článku zmíněným tématem, pokusím se na samý začátek o bližší vysvětlení některých základních pojmů, s nimiž se budeme v dalším textu setkávat. Deskové anebo obecněji stolní hry je možné dělit podle mnoha různých kritérií. Nejčastěji se hry dělí podle doby vzniku. Mezi tzv. klasické deskové hry se počítají hlavně staré hry, u kterých jsme schopni určit období ve kterém pravděpodobně vznikly. Deskové hry lze také třídit podle druhu.2 V některých zahraničních numismatických aukcích se objevují zvláštní předměty, svým vzhledem připomínající medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Pražský groš Ladislava Pohrobka
Český a uherský král Ladislav Pohrobek (1453-1457), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské, se narodil po smrti svého otce 12. 2. 1440 a proto je znám pod historickým přízviskem „Pohrobek“.
Uherským králem se stal roku 1452 a 28. 10. 1453 byl zvolen českým králem. V době jeho nezletilosti vykonával správu země v Čechách Jiří z Poděbrad zvolený za zemského správce na sněmu v roce 1452.
Ladislav se téměř výhradně zdržoval mimo Čechy a energický, politicky nadaný šlechtic z východních Čech, Jiří z Poděbrad, za něho provedl řadu opatření k upevnění královské moci i majetku. Zároveň ale sám rozvíjel vlastní vladařskou koncepci opírající se o kališnická města i nižší šlechtu.
K pravidelnému ražení grošů tehdy nedošlo. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů a feniků v Kutné Hoře, ale zdá se, že pokud se týče grošů, nebyl výnos proveden. Jen u příležitosti návštěvy mladého krále v Kutné Hoře (nebo ke korunovaci?) bylo k jeho poctě raženo pouze omezené množství grošů s Ladislavovým jménem. Tyto pražské groše proto patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách. Jeden z těchto Ladislavových grošů je uložen ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. V několika kusech také existují tlusté pražské groše tohoto panovníka. V poměrně velkém množství byly raženy Ladislavovy uherské dukáty i drobné stříbrné nominály (uherské denáry) v mincovně Kremnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
