Řád Tomáše Garrigue Masaryka
(první vydání ČSFR – 1990)
Letos si připomínáme 25. výročí zřízení Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Po listopadovém převratu v roce 1989 se brzy objevily úvahy o potřebě zásadních změn v systému státních řádů a vyznamenání. Potřeba, jednoznačně se oddělit od předešlého režimu, vedla nakonec ke zrušení celého komplexu socialistických dekorací jako celku s jedinou výjimkou, a tou byl Řád Bílého lva.
V říjnu 1990 se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na novém zákoně o státních v yznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky. V rámci tohoto zákona byl nově zřízen Řád Tomáše Garrigue Masar yka (dále jen Řád T. G. M.) jako vyznamenání osob, které se vynikajícím způsobem zasloužily o demokracii a lidská práva. Řádov ým dnem byl stanoven 28. říjen – den vzniku samostatného společného státu Čechů a Slováků. Na úvod ze stanov Řádu v yjímám: Řád T. G. M. má pět tříd, z nichž I. třída je nejvyšší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Novela zákona o DPH se dotýká i investičního zlata!
Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Mezi nové požadavky patří především to že i slitek musí být číslovaný.
Takto číslovány dle požadavků novelizovaného zákona jsou například slitky švýcarského rafinéra Argor-Heraeus nebo Münze Österreich. Velká část světové produkce certifikovaných rafinérů však číslována vůbec není, nebo jsou slitky číslovány pouze na certifikátu, případně jsou číslovány pouze ve vybraných velikostech.
Nákup nečíslovaných zlatých slitků v Čechách se tak nyní zájemcům o 19 procent prodraží.
Prodeje investičních zlatých mincí ( tzv. Gold Bullions ) se žádná úprava netýká.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
