Japonská prefektura Shimane na nové stříbrné minci.
Japonská numismatika má pro české sběratele stále nádech exotických dálek.
Vsetín - Přiblížit ji může nová stříbrná mince ze série 47 Japonských prefektur. Tyto velmi zajímavé mince z ryzího stříbra vycházejí vždy několikrát do roka. I přes relativně vysoký náklad 100.000 ks jsou na trhu prakticky nedostupné. Důvodem je především to že jen malá část z celkového nákladu je uvolněna pro distribuci v zahraničí.
V prefektuře Shimane leží i mnoho staletí starý stříbrný důl který byl v loňském roce zanesen do seznamu světového dědictví UNESCO.
Série 47 Japonských prefektur se začala vydávat v roce 2008. Na sběratelském trhu se setkala s mimořádným zájmem. První mince - prefektura Hokkaido je již zcela vyprodána. Prefektura Shimane je teprve třetí mincí této sady.
UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.
Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.
Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
