ANGLIE 5 £ 2015 Významné detaily bankovky
Bank of England v druhé polovině roku 2016, 13. září, uvolnila do oběhu novou bankovka o nominální hodnotě 5 £ (pound sterling, British pound;GPD).
Za poznámku jistě stojí, že označení libry je v anglickém jazyce umístěno před sumu (číslici; £ 5). Bankovka je datována rokem 2015. Odpovídající katalogizace je Pick#394a–b. Pick#394a je emitována v rozsahu #AI–AN, kdežto Pick#394b má #AM–AP. Obě varianty jsou signována více guvernérkou Victorií Clelandovou.
V časopisu Mince & Bankovky byl v čísle 4/2016 (3234) publikován článek, který bankovku prezentoval z pohledu všeobecné makro poziční skladby. Bankovka má polymerový charakter, což je základní novinka. Centrální banka do té doby polymerní substrát při tisku svých bankovek nepoužila a to ani minimálním zastoupením biaxiálně orientovaného polypropylenu (BOPP). Bankovka bude v oběhu společně s posledně emitovanou bankovkou o shodné nominální hodnotě do počátku května 2017, kdy bankovka Pick#391a–d (2002) bude z oběhu stahována do 31. 5. 2017. Nová bankovka má rozměr 125 x 65 mm. Bankovka není vybavena klasickým vodoznakem, ale tzv. Tiskovým stínovaným obrazem (shadow image). Pouze pro zajímavost uvádíme, že první bankovka o nominální hodnotě 5 £ byla emitována v letech 1957-1967 a jednalo se o Pick#371 a Pick#372 na aversu s nosným portrétem Britannia, což bylo ženské zpodobnění ostrovů v zeměpisné oblasti označované Velká Britanie a Irsko.Na reversu bankovek byl zobrazen lev. Současně banka připravuje emisi ©2015 Issue doplnit bankovkami o nominální hodnotě 10 (zhruba v polovině roku 2017) a 20 £ (v průběhu roku 2020).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Výrobní defekty na mincích (3)
V předchozích částech této série o výrobních defektech na mincích byly na stránkách posledních dvou čísel časopisu M&B popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince. Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace, včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Poté byly prezentovány výrobní defekty na mincích vznikající v průběhu prvních dvou základních fází mincovního díla – během fáze přípravné a mincířské. Seznámili jsme se nejen s chybami metalurgických a kovářských operací, ale též s různými chybami ryteckými. Třetí, finální fází, mincovního díla byla fáze pregéřská, během níž probíhala vlastní ražba mincí. Právě četným chybám ražebním je věnována závěrečná III. část tohoto pojednání o výrobních defektech na mincích.
Ražební chyby lze charakterizovat jednak jako chyby vzniklé vlivem nedokonalosti technologického procesu, protože ražba je ve své podstatě tvářecí proces, jednak jako chyby vzniklé v důsledku nepozornosti pregéře nebo jeho pomocníka. Každá z mincí postižených v této fázi mincovního díla nějakým defektem je v podstatě unikátem. Vady vzniklé během ražby jsou nahodilé. Nelze totiž předpokládat, že by mohlo dojít k opakovanému neúmyslnému zhotovení identického výrobního zmetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
