Pražský groš Ladislava Pohrobka
Český a uherský král Ladislav Pohrobek (1453-1457), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské, se narodil po smrti svého otce 12. 2. 1440 a proto je znám pod historickým přízviskem „Pohrobek“.
Uherským králem se stal roku 1452 a 28. 10. 1453 byl zvolen českým králem. V době jeho nezletilosti vykonával správu země v Čechách Jiří z Poděbrad zvolený za zemského správce na sněmu v roce 1452.
Ladislav se téměř výhradně zdržoval mimo Čechy a energický, politicky nadaný šlechtic z východních Čech, Jiří z Poděbrad, za něho provedl řadu opatření k upevnění královské moci i majetku. Zároveň ale sám rozvíjel vlastní vladařskou koncepci opírající se o kališnická města i nižší šlechtu.
K pravidelnému ražení grošů tehdy nedošlo. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů a feniků v Kutné Hoře, ale zdá se, že pokud se týče grošů, nebyl výnos proveden. Jen u příležitosti návštěvy mladého krále v Kutné Hoře (nebo ke korunovaci?) bylo k jeho poctě raženo pouze omezené množství grošů s Ladislavovým jménem. Tyto pražské groše proto patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách. Jeden z těchto Ladislavových grošů je uložen ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. V několika kusech také existují tlusté pražské groše tohoto panovníka. V poměrně velkém množství byly raženy Ladislavovy uherské dukáty i drobné stříbrné nominály (uherské denáry) v mincovně Kremnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
300. VÝROČÍ NAROZENÍ MARIE TEREZIE Pamětní mince 200 Kč 2017 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické. V roce 1736 se provdala za Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl v roce 1745 zvolen císařem Svaté říše římské. Měli spolu 16 dětí, 11 dívek a 5 chlapců, z nichž se 12 dožilo dospělosti. Po smrti Karla VI. 20. října 1740 se Marie Terezie ujala panování na základě Pragmatické sankce. Nastoupila do složité situace zastaralé monarchie, nepřipravená na státnické povinnosti. Sousední státy neuznaly její nástupnictví, o které pak musela vést války, které monarchii ještě více oslabily. Východiskem byla modernizace říše, kterou provedla zejména v oblasti finančnictví včetně měny, školství a soudnictví a položila základy reforem i dalších oblastí, uskutečněných až jejími nástupci. V závěru života už byla konzervativnější, což bylo předmětem sporu s jejím synem a spoluvladařem Josefem II. Marie Terezie panovala 40 let a zanechala svých nástupcům částečně reformovaný, na svou dobu poměrně moderní stát. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
