ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (34) Známky na železnici II.
V předchozí části byly popsané známky železničních konzumů či družstev a potravních skladů.
Do okruhu známek na železnici patří rovněž ražby, jež vydaly organizace související s jejím provozem nebo na ni navazující.
Zajímavou skupinou známek ze železničního prostředí jsou ražby výtopen, čili dodavatelů tepla pro nádraží a železniční depa. Jde většinou o známky na nápoje, což nepřekvapuje vzhledem k horkému prostředí, v němž se zaměstnanci pohybovali. Výtopnu rakouské státní dráhy pravděpodobně v Nuslích, která byla vybudována v režii státních drah v 80. letech XIX. století, připomíná zinková ražba na ½ litru piva (obr. 1). Možná stejný železniční objekt v jiné době pod změněným názvem vydal v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava peněžní známku s hodnotou 10 do podnikové jídelny (obr. 2). Výtopnu železniční stanice Plzeň zastupují známky pro potřeby závodní kuchyně (obr. 3). Dvojjazyčná legenda a užitý kov nasvědčují ražbě z válečného období. Známky razily také železniční opravny a dílny. Dílnám v Praze-Bubnech bývá s otazníkem přidělována známka s okřídleným kolem na líci a hodnotou 201 v perlovém kruhu na rubu (obr. 4).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
ČESKOSLOVENSKÉ KOLKY
„vzor 1962“
Vyostřující se zahraničně politické vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými dovedla oba znepřátelené bloky až na samý okraj války.
Podobně jako v mnoha zemích východního, ale i západního bloku zahrnovaly i československé vojenské plány, krom jiného i otázku peněžního oběhu v případě vypuktuní válečného konfliktu. V této souvislosti se u nás velice často skloňuje i otázka československých kolků vzoru 1962.
Samotný důvod a okolnosti jejich vzniku jsou ale dodnes obklopeny mnoha neznámými a byť je v jejich případě karibská krize nejvíce skloňována, nejedná se zdaleka o jedinou a zároveň i o nepotvrzenou hypotézu. Jak uvádí Dr. Moravec, na základě kusých pramenů a z vyprávění pamětníků vyplývá, že jejich vznik lze datovat až na počátek šedesátých let, přesněji mezi roky 1961 až 1962. V téže době Státní banka Československá připravovala i náhradní platidla vzoru 1962, od kterých posléze odvozujeme i označení samotných kolků jako vzor 1962, případně mezi sběrateli též hojně užívané označení „kubánské kolky“. Naopak Zdeněk Šustek zde v této souvislosti nevylučuje ani pozdější vznik, který by mohl zasahovat dokonce až na přelom 60. a 70. let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU