Beran - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Beran je nejenergičtějším znamením zvěrokruhu. Slunce, které vstupuje do prvního znamení v den jarní rovnodennosti zde započíná nový cyklus. Jedná se o znamení pod vládou bojovné a odvážné planety Mars. Lidé pod jeho vládou jsou nezávislí, dynamičtí, odvážní, mají nadbytek energie, nosí v sobě touhu prosadit se za každou cenu . Jedná se o znamení velkého sebevědomí, ctižádosti.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i Jan Ámos Komenský, Leonardo da Vinci, Charles Chaplin, Jean Paul Belmondo, Quentin Tarantino, Vincent Van Gogh nebo Gary Kasparov.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. Další mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Berana. Nové mince s vkládanými zirkony navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Mince jsou raženy z tzv. stearlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Mají průměr 38.61 mm. Každá váží 28.28 gramu. Emitentem vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
