PAMĚTNÍ BANKOVKA ČNS TEPLICE 40. výročí přesunu děkanského kostela v Mostě
Je mnoho měst s pohnutou historií. Mnohá lidská sídla zanikla, jiná byla znovu objevena.
Je však jedno, jehož osud nemá ve světě obdoby. Tímto městem je severočeský Most, jehož dějinný vývoj se symbolicky zrcadlí v místním děkanském kostele. A právě jedno z důležitých výročí tohoto města si koncem loňského roku připomněla pobočka České numismatické společnosti v Teplicích projektem, který v rámci celé ČNS nemá obdoby.
Historie Mostu
Starý Most byl historické město, v jehož architektuře se po staletí skloubila gotika s renesancí a barokem. První záznamy o osídlení spadají do 11. století, kdy Kosmas ve své Kronice České uvádí, že přes zdejší močálovitou krajinu vede stará stezka po dřevěných mostech. Odtud se odvozuje i název blízké osady. V první třetině 12. století se vesnice stává majetkem rodu Přemyslovců, který ji za vlády Přemysla Otakara II. povyšuje na město. Výhodná poloha nového královského města při důležité stezce nedaleko zemských hranic se Saskem, předurčila Most coby významnou obchodní tepnu. Za husitských válek stálo město na straně Zikmunda Lucemburského, díky čemuž úspěšně čelilo v letech 1421 a 1424 husitskému obležení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
František II./I. Císař ve stínu Napoleona
„Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba,“ vtipkoval Karel Havlíček Borovský na účet císaře Františka II. Trochu neprávem.
Pro vlastenectví Čechů sice císař neměl pochopení, ale během napoleonských válek měl těžší starosti. A blaho císařství pro něj bylo prvořadé. Jaký byl muž, který bezmezně věřil v Metternicha a milovanou dceru vydal svému největšímu nepříteli?
Málokterý panovník v našich dějinách přebíral vládu za tak vypjatých okolností jako František II. A o dramatické situace nebyla nouze po celou dobu jeho dlouhé, třiačtyřicetileté vlády.
Když se František II. roku 1768 narodil, o tom, že se jednou stane císařem, nebylo rozhodnuto. Jeho babičkou sice byla Marie Terezie, avšak jeho otec Leopold II. byl až jejím třetím synem (resp. druhým nejstarším, který se dožil dospělého věku), takže vláda připadla Leopoldovu staršímu bratrovi Josefu II. Ten však neměl mužské potomky, a tudíž žádného dědice trůnu. Teprve tehdy se císař začal rozhlížet po nástupci u dětí svého bratra Leopolda, který vládl v Toskánsku. Oblíbil si především svého nadaného synovce Františka. Prosadil si, aby se chlapec přestěhoval z rodné Florencie do Vídně a císař tak mohl na jeho výchovu osobně dohlížet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
