Darryl Bellotti
Darryl Bellotti, aboriginský umělec s originální tvorbou zaujal sběratele na celém světě i v Čechách.
Perth -
Tento australský umělec je původem Yamatji a Nyoongar. Výtvarný návrh jeho prvních mincí ve tvaru slitku je inspirován vzpomínkami z jeho dětství na lov v buši severozápadní Austrálie. Vyobrazení želvy a klokana je na nich obklopeno kruhy a kružnicemi symbolizujícími dobrodružství stopování.
Bellotti čerpá z tradice umělecké tvořivosti původních obyvatel Austrálie. Ta je dlouhá minimálně neuvěřitelných 50 tisíc let. Kultura aboriginců je tak jednou z nejdéle trvajících uměleckých tradic světa. Přitom byla až donedávna laikům i historikům zcela neznámá.
Znalci původního aboriginského umění oceňují především originální autentický projev Darryla.
"Ve svých kresbách se vždy snažím zachytit příběh. Nejen samotný okamžik" říká Darryl Belloti. Návrhy které připravil pro novou sadu australských mincí ze série Dreaming Time to dosvědčují.
MISTŘI PADĚLATELÉ (3) Luigi Cigoi a Edward Emery
19. století přineslo prudký rozvoj numismatického bádání.
Sběratelé ale nebyli jediní, kteří těžili z nově vycházející odborné literatury. Stejně rychle se zlepšovala i produkce padělatelů. Francie zásobovala falzy celou Evropu, na severu Itálie vedl numismatik Luigi Cigoi gang řezačů razidel a členové britské numismatické společnosti se zase potýkali hned se třemi padělateli.
Numismatika v 19. století
Koncem 18. století se sbírání mincí rozšířilo v širokých vrstvách obyvatelstva. Sběratelé se mohli účastnit specializovaných aukcí, ke kterým byly vydávány katalogy. V evropských státech byly zakládány numismatické společnosti a spolky, které vydávaly odborné časopisy. Rostl počet numismatických publikací a byly pořádány veřejné přednášky. Kromě stále oblíbených antických mincí se sbíraly i středověké a novověké ražby. Objevily se první katalogy novověkých mincí podle nominálů, jako byly například tolary nebo dukáty. Carl Wilhelm Becker nebyl jediným evropským padělatelem 19. století. Ve 20. letech století působil ve Smyrně Caprara, který padělal řecké mince. Nechvalně proslulou se stala Francie, kde ve 40. letech 19. století působilo hned několik padělatelských gangů, zaměřujících se na falza mincí normandských vévodů, merovejských tiers de sous ve zlatě a denárů. V samotné Paříži bylo ve 40. letech několik aktivních padělatelů, produkujících kvalitní falza vzácných středověkých francouzských a anglických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
