Nikolaj Nosov
Nikolaj Nikolajevič Nosov byl známý ruský autor dětských knih. V Čechách jsou nejznámější jeho příběhy o Neználkovi. Ty byly dokonce zfilmovány.
Moskva -
K výročí sto let od narození Nikolaje Nosova vydává ruská centrální banka novou stříbrnou minci s portrétem Nikolaje Nosova a s kolorovanými postavičkami malíčků a malenek.
Autory mince jsou A.V. Baklanov, Yu.S. Gogol a A.D. Shablykin kteří prováděli i rytecké úpravy mince. Ražba mince proběhla v Petrohradu, v tamní mincovně.
Mince je ražena ze sterlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Má průměr 33 mm a váží polovinu troyské unce. Na licní straně je částečně kolorovaná. Náklad těchto mincí je omezen na 7500 ks.
Tato mince opět probouzí vzpomínky na obyvatele slavného města Kvítečkova na Okurkové řece, které si oblíbily generace československých čtenářů. Doktora Pilulkina, lovce Kulku, opraváře Šroubka a další obyvatele Zvonečkové ulice teď připomíná tento originální přírůstek ve sbírkách malých i velkých sběratelů.
Holdování v Namuru v 18. století
Pamětní ražby Karel VI.– František II.
Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.
Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU