100 EMALANGENI
Svazijsko (eSwatini) 2010–2017
Svazijsko (častěji však Swaziland) je stát v oblasti jižní Afriky, v sousedství Mosambiku a Jihoafrické republiky. Jde o jednu z posledních diarchieí světa, jejíž král se jmenuje Mswati III.
Emitentem platidel je na území Svazijska Central Bank of Swaziland (svazijsky Umntsholi Wemaswati). Banka emitovala v roce 2017 (100 a 200 emalangeni) a 2018 (200 emalangeni; specimen) nové hybridní bankovky o nominálních hodnotách 100 a 200 emalangeni (singulár lilangeni). Tato měnová jednotka, jak je zřejmé, je zákonem stanovená pro území Svazijska. ISO kód (ISO 4217) měny je SZL. Jednou setinou lilangeni je cent (1/100). Z historického pohledu stojí za povšimnutí, že na území Svazijska v době vyhlášení nezávislosti v roce 1968 se používala měna sousední Jihoafrické republiky (dále JAR), rand. Ten byl v platnosti až do roku 1974, kdy byl nahrazen novou měnou, lilangeni. Již v roce 1980 bylo však rozhodnuto, že druhou paralelní měnou se stane opět jihoafrický rand. Tu lze vedle lilangeni používat souběžně do současnosti. Svazijsko spolu s JAR, Lesothem a Namibií vytvořilo v roce 1994 tzv. Společný měnový prostor. Znamená to, že měny zúčastněných států jsou pevně navázány na jihoafrický rand v poměru 1 : 1. Rand lze užívat na území všech čtyřech státech, avšak národní měny Svazijska, Lesotha a Namibie se na území JAR používat nemohou. Centrální banka vydává bankovky s maximální nominální hodnotou 200 emalangeni a mince ve výši do 5 emalangeni (včetně mincí v různé výši centů). Větší část mincí má výroční charakter.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
100 let Obecního domu v Praze Pamětní stříbrná mince
Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou 200Kč minci, která připomene 100 let od otevření Obecního domu v Praze. Mince inspirovaná touto stavbou je v prodeji od 7. listopadu 2012.
Soutěže se zúčastnilo 14 výtvarníků, kteří zaslali celkem 22 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila dne 21. června 2011 Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. z Archivu hlavního města Prahy.
Předložené návrhy hodnotila komise tradičně v rámci tří soutěžních kol. Z prvního kola nepostoupilo 11 sádrových modelů, a to pro různé výtvarné nedostatky v písmu, kompozici nebo modelaci. Pět návrhů, které se vyznačovaly dle posouzení komise vyšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
