Česká družina Medaile věnovaná našim hrdinům
Dobrovolnická jednotka Česká družina se stala základem slavných československých legií v Rusku.
Její existenci připomíná nová pamětní medaile, kterou ve stříbrném i zlatém provedení začala razit Pražská mincovna. Titul je součástí nového cyklu věnovaného významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
O působení československých legií v Rusku v době první světové války a krátce po ní, panuje ve veřejnosti poměrně silné povědomí. Méně známé jsou však začátky této bezesporu významné vojenské síly na východní frontě.
Všechno začalo 9. srpna 1914, kdy se zástupci československých krajanských spolků sešli v Kyjevě a otevřeně vystoupili proti rakousko-uherské monarchii. Mocnářství v té době už bylo ve válečném konfliktu s Ruskem a žádalo loajalitu svých občanů v zahraničí. Místo vyjádření
poslušnosti, podali krajané návrh na vytvoření české vojenské jednotky, jako součásti carské armády. Ruské ministerstvo války nabídku projednalo, 12. srpna schválilo a už o šest dní později vyšel rozkaz na zformování české družiny (družina odpovídala síle praporu). Současně se zástupci československého výboru v Moskvě dočkali přijetí u cara Mikuláše II. V září se pak uskutečnila druhá audience a krajané na ni cara informovali o zajímavé myšlence budoucího samostatného československého království.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Dobrodružství poznání První medaile Cypriána Karáska ze Lvovic
Medailérství je specifický výtvarný obor nejen po formální stránce.
Také obsah klade na umělce činné v téhle specializaci zvláštní nároky. Většinou se s tím setkají už v soutěžích na pamětní mince. Jsou zde znenadání přinuceni seznámit se s historickým pozadím vypsaného soutěžního tématu, o kterém do té doby často nevěděli nic. Pokud by do dobových reálií nepronikli, ukázalo by se to na výsledku. Ražbu totiž dostanou do rukou nejen lidé stejně nepoučení, ale také odborníci a ti bývají přísnými kritiky.
Vytvořit medaili s Karlem IV., T. G. Masarykem, anebo třeba s budovou Národního divadla, je obtížné vzhledem k množství dosavadních realizací na stejné téma. V takovém případě musí autor hledat nějaký neobvyklý nový přístup, ať už formální nebo obsahový, anebo rezignovat a přidržet se osvědčeného. Opačná situace nastane, když je umělec konfrontován s tématem málo nebo zcela neznámým. Ocitá se tak v situaci, které horolezci říkají prvovýstup. Jak už přirovnání naznačuje, je to situace zajímavá a případně dramatická. Měl jsem nedávno takovou možnost, když mě Pražská mincovna vyzvala k práci na portrétní oboustranné medaili věnované Cypriánu Karáskovi ze Lvovic (1514–1574). Přiznávám, že jsem do té doby o tomto českém renesančním hvězdáři, kterého například oceňoval i Tycho Brahe, nikdy neslyšel. Což byla samozřejmě moje chyba, kterou ale se mnou sdílí, jak se obávám, většina mých krajanů. Zase jednou jde o případ, kdy významná česká osobnost je víc známa a oceňována za hranicemi, než doma. Zároveň jsem si uvědomil, že mám udělat nejspíš jeho vůbec první medaili, pokud ovšem už v Německu nějakou nemají. To všechno dohromady představovalo dostatečně silnou motivaci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
