DENOMINACE BĚLORUSKÉHO RUBLU Nové bankovky
hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky.
Hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky. Slabé saldo zahraničního obchodu v kombinaci s nízkou domácí poptávkou opakovaně vede vládu k mnohdy nestandardním zásahům do fiskální a měnové politiky země. národní banka je nucena financovat deficity státního rozpočtu a obdobně jsou i komerční banky nuceny financovat nerentabilní státní podniky.
Narůstající propad hospodářství přinutil v posledních dvou dekádách běloruskou vládu k opakovaným intervencím do národní měny. Poslední z nich vstoupila v platnost 1. června letošního roku. Koncem května oznámila Národní banka Běloruska záměr denominovat běloruský rubl (BYR) a to na základě usnesení prezidenta Lukašenka ze 4. listopadu 2015. Počínaje 1. červnem tak došlo k ukončení oběhu stávajících bankovek řady 2000 a jejich nahrazení novým vzorem 2009. Denominace proběhla v poměru 1:10 000, čímž došlo i ke změně nominálních hodnot, které jsou nově posunuty o čtyři desetinná místa dolů. Tímto krokem tak byla doposud nejnižší bankovka po 100 rublech nahrazena mincí znějící na 1 kopějku. Nově se tak v Bělorusku vedle bankovek setkáme po prvé i s oběžnými mincemi, které jsou raženy v 8 nominálních hodnotách. V návaznosti na tuto změnu následně dochází i ke snížení počtu bankovek na 8 hodnot.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (14) Historizmus – nostalgie a bezradnost
Vyčerpaný empír dožíval v novostavbách úředních objektů. Tam, alespoň podle mínění estétů, bylo v polovině 19. století jeho místo.
V minulosti, v okamžiku zralém pro slohovou proměnu, byl vždy k dispozici nový sloh, který se už nějaký čas snažil vytlačit ten starý. Tentokrát ale žádný nebyl na obzoru. „co bude dál?“, ptali se ti, kteří chtěli být kultivovaní a zároveň moderní.
Kníže Metternich se lehce uklonil. Tvář zkušeného diplomata neprozradila jakékoli pocity. Císař mu právě oznámil, že už nadále nebude potřebovat jeho služeb. Vše podstatné bylo řečeno, audience skončila. Toho březnového dne roku 1848 odcházela se všemocným kancléřem celá epocha. Když pak kníže sledoval z okna kočáru dozadu ubíhající vídeňské ulice, neušly mu nenávistné pohledy a zaťaté pěsti. Od samého začátku převratného roku 1848 následovaly v rychlém sledu revoluce v Itálii, Francii, Německu a nakonec i v Rakousku. Jejich iniciátorkou a hlavní silou byla liberální buržoazie, požadující konstituční stát a demokracii. Politicky aktivní obyvatelé českých zemí tyto požadavky sdíleli, ale jejich provedení komplikovaly národnostní rozpory a různý stupeň vývoje národů monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
