Největší zlatý nuget na světě vážil desítky kilogramů.
Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Sydney - Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Dodnes lze zlaté nugety najít na četných místech v Austrálii, na Aljašce nebo v pouštním písku Kalifornie. Menší i větší nugety nás stále fascinují. Vůbec největší dosud nalezený zlatý nuget byl pojmenován "Welcome Stranger." Byl nalezen 5 února 1869. Jeho nálezci byli John Deason Richard Oates.
Zlaté nugety jsou dnes vzácnější než diamanty. Vyskytují se jen při zemském povrchu a lidé jich nachází stále méně.
I ty největší objevené zlaté nugety již byly přetaveny na zlato. Tento osud potkal bez vyjímky i ten největší z nich. I proslulý nuget Welcome Stranger nalezený pouhé 2,5 cm pod povrchem země a vážící 2520 uncí, tedy asi 78.38 kg byl roztaven stejně jako všechny ostatní.
Největší nalezený nuget, který je ještě stále k vidění v Golden Nugget Casino v Las Vegas byl také nalezen v Austrálii a to v r. 1980. Váží úctyhodných 27 kilogramů.
Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82 procent a 97 procent zlata. Zbývající část tvoří převážně stříbro. Klenotnící popisuji čistotu nugetů jako 20 - 23 karátů.
FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.
Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.
Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
