MEZI DVĚMA KORUNAMI
Cesta k československé koruně
Zavedení Rakousko-Uherské koruny předznamenalo téměř čtvrtstoletí stability, které nemalou měrou přispělo k hospodářskému rozmachu Předlitavska z přelomu 19. a 20. století. Debaty o podobě nové měny vyústili v březnu 1892, kdy se drtivá většina rakouských ekonomů přiklonila ke vzniku nové měny, která měla být úzce spojena se zlatým standardem.
Následnou peněžní reformou z 2. srpna 1892 byla tak dosavadní zlatková měna nahrazena měnou korunovou a to v poměru 2:1. Základní jednotkou se stala Koruna (K), která se dále dělila na 100 haléřů. Jeden stříbrný zlatník se tedy rovnal dvěma korunám. Zlatý obsah se na základě nařízení ustanovil na 0,304878 g, což odpovídalo množství 3280 korun ražených z jednoho kilogramu zlata. Počátek nové měny se ustanovil k 1. lednu 1900, společně s tím bylo dohodnuto, že stávající státovkový dluh, který činil v úhrnné výši 312 milionu se z rovných 70 % rozdělil na vrub Předlitavska, přičemž zbylých 30 % připadlo uherské části monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Největší evropská zlatá mince váží 30 Kg
Mince Vídeňský filharmonik se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako největší zlatá mince na světě.
Mince Vídeňský filharmonik se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako největší zlatá mince na světě.
Aby dosáhl světového prvenství váží tento rekordman neuvěřitelných 1000 troyských uncí. To je něco přes 31 Kilogramů !!! Ryzost této mince je přitom stejná jako u "malých" mincí vážících 1Oz. Z 1000 dílů jeho váhy je 999.9 dílů čistého zlata. Těchto obřích mincí, které mají v průměru přes 37 centimetrů bylo vyrobeno pouze 15 kusů. Každá z nich má nominální hodnotu 100.000 Euro. Na výrobu jedné mince bylo zapotřebí 2,5 zlatých cihel.
Dodnes se jedná o největší evropskou minci z ryzího zlata.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
