Jaké cennosti ukrývá zlatá skřínka v ceně 20.000.000 Kč ?
V Japonsku byla představena nejdražší šperkovnice světa.
Tokyo -
Jedná se o repliku historické dřevěné skřínky obvyklé v Japonsku v období Edo. Tato je však vyrobena z ryzího zlata. Věrná napodobenina původní dřevěné předlohy má dokonale provedené kování a zlatníci na jejím povrchu pečlivě vyryli i léta. Na její sestavení bylo přitom zapotřebí 36 kg tohoto drahého kovu. Ke skřínce z ryzího zlata patří neodmyslitelně i zlatý zámek a klíček.
Vystavená skřínka je plná zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker.
Skřínku z ryzího zlata nechala vyrobit Tanaka Kikinzoku Kogyo KK.
Cena samotné skřínky je 100 milion yen ($935,000). 2000 zlatých mincí, které jsou v ní uloženy váží dalších 500 troyských uncí a představuje hodnotu 25 milionů yen ($235,000).
Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba
Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU