Jak se dělá mincovna (17) Pamětní mince s hologramem
Mnoho úspěšných lidí o sobě tvrdí, že nejlepší pro úspěch je jít vlastní neprošlapanou cestou a na jejím konci, po lopotných strastech a překonávání překážek, se kýžený úspěch dostaví.
Zpravidla se neříká, jak dlouho snažení trvalo a kolik obětí zmíněný chodec na vlastní cestě musel přinášet. Tuto cestu pro mincovnu jsem nechtěl volit. Jednak jsme měli málo času a přinášet oběti nebylo jaksi v módě. Hledal jsem cestu co nejkratší a úspěchy, které jsme viděli v ostatních mincovnách, byly tak blízko – jen po nich sáhnout. Proč ne, když vše šlo tak nějak úplně samo.
Zvládnutí ražeb oběživa, pamětních stříbrných a zlatých mincí na konci roku 1995 dávalo mincovně velké perspektivy. Navíc šikovně stanovené ceny přinášely výrazné ekonomické efekty. Mincovně se v letech 1994 až 1998 opravdu výborně dařilo. Někdo by řekl, že po takové prudké horečce musí zákonitě přijít vychladnutí. Naštěstí nepřišlo.
Mincovna už všechno uměla a proof ražby zvládala na výbornou. ČNB neváhala svoji spokojenost i fakticky vyjádřit. Koncem roku 1995 s Bižuterií Českou Mincovnou a. s., jak majitelé svoji firmu nechali nově přejmenovat, uzavřela pětiletou smlouvu na výrobu oběživa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
SLEZSKÉ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1692
Je pravda, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují však výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich jsou grešle opatřené letopočtem 1692. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší přehled dosud známých typů těchto bezpochyby zajímavých ražeb.
V minulém čísle časopisu M&B jsem v článku zabý vajícím se otázkami spojenými ražbou grešlí císaře Leopolda I. v roce 16982 uvedl, že oválný znak na prsou císařského orla se na aversu grešlí císaře Leopolda I. začal používat počínaje rokem 1693 a následně jím byly opatřeny všechny grešle ražené ve slezských vládních mincovnách do konce Leopoldovy vlády v roce 1705. Tento výrok jsem opřel i o fakt, že na přelomu let 1692 a 1693 bylo vydáno několik instrukcí a nařízení týkajících se jednak zvýšení cen mincí, jednak metrologických změn ražené drobné mince.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU